Betlémy v Betlémské kapli 2017. Jak se kdysi vařilo a svítilo.
Výstava byla zahájena vernisáží 24.11.2017. Vernisáž se uskutečnila v prostorách Betlémské kaple. Na vernisáži promluvil mimo jiné Dr. František Novotný a radní MHMP Jan Wolf. Tradičně jsme si na ní zazpívali koledy s folklórním souborem Ledňák.
Výstava byla v podzemních prostorách Betlémské kaple otevřena 24.11.2017. Od 25.11.2017 byla otevřena denně d 9 00 do 18 00, a to až do 2.1.2018.
Pro vytvoření co nejdokonalejší atmosféry českých lidových vánoc jsme tentokrát zvolili téma: Jak se kdysi vařilo a svítilo. Byla to volba dobrá, neboť právě v kuchyních se odehrává převážná část příprav na vlastní Vánoce. Těch „kuchyní“ bylo vytvořeno na výstavě několik, neboť jsme chtěli ukázat, jak se příprava pokrmů kdysi prováděla.
Začali jsme otevřeným ohništěm s kumhárem, jakýmsi prvním sporákem, a přes dýmnou jizbu, kde plápolal opravdu otevřený oheň, jsme se dostali k černé kuchyni. Mnoho návštěvníků si až tady uvědomilo, jaký to byl pokrok, když černá kuchyně odstranila z obytné místnosti kouř, saze a dusivý dým. Klasická lidová jizba s pecí a hambálky, loučí a loučníkem, kolébkou, skříňovým betlémem a mnoha dalšími starými předměty byla vytvořena téměř tak, jak ji namaloval J.V.Schejbal. Poslední kuchyně, kterou jsme pracovně nazvali, “Kuchyně, v které jsme my dříve narození vyrůstali”, měla snad největší úspěch. Lidé zde vzpomínali na to, co ještě pamatují, a právě kus nostalgie je vždy součástí slavení Vánoc.
Dále jsme návštěvníkům ukázali různé způsoby rozdělávání ohně, velice často i s praktickými ukázkami odborníků. Albetr Minář Hrom předváděl rozdělávání ohně křesáním a Jan Jirků rozdělával oheň nejrůznějšími způsoby třením různých materiálů o sebe. Když nebyl po ruce odborník, rozdělávali jsme na požádání oheň křesáním sami. Nezapomněli jsme ani na nejrůznější zdroje světla od pochodní přes olejové lampičky až po petrolejky a ukázali jsme návštěvníkům i šajnu, neboli ševcovskou lucernu.
Toto vše nám pomohlo vytvořit základ pro vystavení 159 betlémů ze všech možných materiálů a v nejrůznějším provedení. Spolu s betlémy byly vystaveny různé vánoční zvykoslovné předměty – vrkoče, světy, třezolky, figurky ze sušených plodů, polaz a pod. Všechny vystavené exponáty můžeme nazvat současnou lidovou tvorbou. Vytvořeny byly nejrůznějšími tvůrci, počínaje dětmi z mateřských škol, různými školními kolektivy, přes tvůrce, kteří se zabývají lidovou tvorbou až po Nositele lidových tradic a významné řezbáře. Krásný betlém nám vyřezali z lipového dřeva Bedřich Šilar se synem Bedřichem z Lanškrouna.
Veselý keramický betlém nám zapůjčila Jarmila Všetičková z Píště u Opavy, velký vyřezávaný betlém jsme si přivezli od Ondřeje Unara z Valašských Klobůk. Překrásné dřevořezby převážně z tvrdých dřev jsme si přivezli od Romana Galka z Jindřichova Hradce. Originální betlémy také vytvořily: Eva Řezníčková z Jihlavy z perníku, Ivana Stará z Českých Budějovic z kynutého těsta a Jiří Jiran z Prahy vytvořil vánoční ozdoby a betlém ze sněhově bílého těsta z vaječných bílků. Magdalena Zavrtálková a Hana Huňková nám zapůjčily betlémy z ovčího rouna a Antonie Dostálková ze Strážnice vystavila unikátní textilní betlém z modrotisku. Velkou pozornost věnovali návštěvníci Betlému osobností, který z lipového dřeva vyřezal Pavel Střítezský. V betlému bylo 85 figurek daráků, které představovaly významné osobnosti z naší i světové kulturní historie. Řezba byla tak dokonalá, že lidé jednotlivé postavy poznávali.
Na výstavě v některých dnech předvádělo své umění mnoho lidových tvůrců: Nositelé lidových tradic Iveta Dandová pletla ošatky z orobince a Jiří Drhovský vyráběl dřevěné hračky. Řezbářské řemeslo ukazovali: Vladimír Doubal, Jiří Rychnovský, Bedřich Šilar se synem Bedřichem, Jan Rejman, Jana Rejmanová, Bartoloměj Štěrba, Roman Galek, Josef Chrpa, Pavel Střítezský, Tomáš Slováček, Zdeněk Liberda, Lubomír Janoušek a další. Na výstavě se dále vystřídalo mnoho krajkářek, které předváděly nejrůznější techniky tvorby krajek. Terézia Kalinayová předváděla staré techniky tkaní a předení. Dana Cerhanová předváděla tvorbu hraček z přírodních materiálů. Pavel Matějka přicházel na výstavu předvádět tvorbu pravých voňavých františků.
Předvádění jakékoliv ruční práce má na výstavě vždy velký úspěch. Mají o něj zájem děti i dospělí. Největším problémem výstavy bylo sehnat na každý den alespoň nějaké předvádějící. V posledních letech dochází k tomu, že lidé, kteří se zabývají lidovou tvorbou, nejsou schopni se těmito řemesly uživit. Dělají je jen jako koníčka a musí se živit jiným způsobem.
Na výstavě jsme měli v provozu i pravý kachlový sporák, na kterém jsme předváděli přípravu pučálky, muziky, pekli jsme kachny, vařili vánočního kubu a opékali bramborové placky.
Děti na výstavě našly velice oblíbené pískoviště a kostkoviště. Zde si mnohdy hráli i návštěvníci, kteří byli dětskému věku poněkud vzdáleni. Opět se podařilo vkomponovat do výstavy tekoucí vodu s mlýnkem. V „rybníce“ plavaly živé ryby a pumpování dřevěnou pumpou si vyzkoušel téměř každý návštěvník.
Na výstavě bylo opět pódium, na kterém byla umístěna originální zvonkohra, harmonium a unikátní cembalo. Na tomto pódiu vystoupilo mnoho nejrůznějších amatérských seskupení, která návštěvníkům zahrála a zazpívala adventní písně a koledy.
Zájem o výstavu projevil i tisk, různé televize a rozhlas. Na Štědrý den odpoledne byla na stanici Český rozhlas Dvojka hodinová reportáž natočená přímo na výstavě.
