Informace k letošní Vánoční výstavě budou brzy doplněny.

První vánoční výstavu uspořádal Bonsai klub Praha již v roce svého založení, tedy v >>>]]> Toto popisné povídání o našich vánočních výstavách volně vychází z článku organizátora výstav, ing. Blahoslava Lukavce, v časopise Betlémář. Dozvíte se spoustu zajímavostí. Nejste zvědaví, jak to vše před 30 lety začalo? A co vlastně mají betlémy a bonsaje společného?

Jaká je historie vánočních výstav?

První vánoční výstavu uspořádal Bonsai klub Praha již v roce svého založení, tedy v roce 1980. Výstavu s názvem „Lidové vánoční ozdoby“ uspořádala parta lidí kolem ing. Petra Herynka v Muzeu Hlavního města Prahy na Florenci. Výstavy se zúčastnilo 33 vystavovatelů, mezi kterými se již objevily i současné vystavovatelky Marcela Plodrová a Naďa Kotrčová (autorka plakátů na první a druhou vánoční výstavu a zároveň autorka krásného vystřihovacího Lidového betlému, který jsme vydali k naší výstavě v roce 2007) či Jarmila Haldová. Už tato první výstava byla velice úspěšná, těšila velkému zájmu médií a navštívilo ji přes 20.000 návštěvníků

Proč pěstitelé bonsají pořádali výstavy betlémů?

Na to vždy krásně odpovídal Dr. Zdeněk Hrdlička, jeden z duchovních vůdců Bonsai klubu Praha, takto: „V zimě, kdy nám bonsaje budou spát pod sněhem, budeme pořádat výstavy, na kterých se pokusíme učit návštěvníky vidět krásu v prostých věcech“. Byla to právě tato věta, která nám umožňovala dělat vánoční výstavy v době, kdy se to moc nesmělo. Navíc klub potřeboval peníze na svou činnost. Chtěli jsme vydávat časopis Bonsai, kterého pak za 11 let vyšlo celkem 44 kusů a jehož odborná úroveň je dodnes ceněna velmi vysoko. Dále jsme se chtěli zúčastňovat různých mezinárodních výstav, Flora Olomouc, Flora Bratislava, a i výstav v zahraničí (Berlín a Budapešť). Naše účast na nich bývala velice úspěšná, expozice se vracela vždy s několika medailemi – ale byla i velice nákladná. Byl to takový paradox. Vánočními výstavami, a samozřejmě i výstavami bonsají, jsme vydělávali peníze na jakousi osvětovou činnost v oblasti bonsají. V roce 1980 slovo BONSAI znala jen nepatrná hrstka specialistů. V roce 1991, kdy Bonsai klub Praha ukončil činnost, snad nebylo v této zemi člověka, který alespoň nevěděl, co to BONSAI je.

Kdo je dnes pořadatelem vánočních výstav?

Činnost Bonsai klubu Praha se po roce 1989 silně utlumila, až nakonec zanikla. Na pořádání vánočních výstav nás zůstala jen hrstka nadšenců. V letech 1992 až 1996 jsme pořádali vánoční výstavy opět s ing. Petrem Herynkem. Od roku 1997 se naše cesty rozešly, a každý pořádáme své výstavy vlastní .

Od této doby je organizátorem těchto výstav Bonsai servis Praha, který tvoří jen naše rodina, a přátelé. Organizační záležitosti zvládáme předně já s manželkou Janou. Samotná instalace výstavy vzniká pod tvůrčím vedením mé osoby a zahradního architekta Jiřího Kubce.

Vzhledem k tomu, že se výstava začíná rozrůstat do velkých rozměrů (poslední výstavy se zúčastnilo 198 vystavovatelů), již dávno není možné mluvit jen o koníčku, jak tomu možná bylo na začátku. S pořádáním výstavy nám samozřejmě pomáhá i mnoho více či méně placených pomocníků. Na každou výstavu se vždy naváží desítky aut základního výstavního materiálu, který se musí do výstavního prostoru, který je většinou hluboko pod zemí, nanosit a nainstalovat a pak zase vynosit.

Kde všude se vánoční výstavy konaly?

Jak již bylo zmíněno v úvodu, první vánoční výstavu uspořádal Bonsai klub Praha již v roce 1980 v Muzeu Hlavního města Prahy na Florenci. Ještě druhá výstava s názvem Vánoce v našem bytě zůstala ve stejných prostorách. Třetí výstava – Vánoční miniatury – byla ve výstavní síni ČZS. Od roku 1983 se betlémy na 7 let zabydlely v krásných gotických výstavních síních Paláce U zlatého melounu v Michalské ulici. Výstavy s názvy Staropražský vánoční trh, Vánoce v kuchyni naší babičky, Pohádkové vánoce a další neměly nouzi na šikovné vystavovatele, ani nadšené návštěvníky. Dokonce se nám podařilo zrealizovat zápůjčku z muzea v Třebechovicích, které v té době skvěle vedli manželé Vaclíkovi. Po roce 1989 jsme prostory v Michalské ulici museli opustit a začali jsme putovat z místa na místo.

Vánoční výstavy v Praze tedy již navštívily 12 míst: Muzeum Hlavního města Prahy, Výstavní síň ČZS v Jilské ulici, Palác U zlatého melouna v Michalské ulici, Prašnou věž, Betlémskou kapli, podzemní prostory Betlémské kaple, Gelérii U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí, Kostel Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí, barokní refektář dominikánského kláštera v Jilské ulici, výstavní síň České spořitelny v Rytířské ulici a palác pánů Hrzánů z Haarasova v Celetné ulici.

Ohlas výstav býval, a těší nás že stále je, veliký. Byli jsme proto často žádáni o uspořádání výstav v zahraničí. Vzhledem k tomu, že nebylo v našich silách uspořádat dvě vánoční výstavy najednou, realizovaly se pouze tři výstavy v zahraničí (Drážďany, Berlín, Štrasburk).

Dostupnost výstavních prostor pro naši výstavu se v Praze rok od roku z mnoha důvodů zhoršuje. Zatím se nám daří vždy někde zakotvit, uvidíme, jak dlouho.

Jak na vašich výstavách probíhají vernisáže?

Vernisáže byly vždy velkou a slavnostní akcí, kde jsme si i v letech před rokem 1989 mohli společně, veřejně a naplno zazpívat koledy. Na vernisážích pravidelně hrála – a hraje až dodnes – Malá česká muzika Jiřího Pospíšila. Vernisáž v roce 1989 otvíral svým krásně vlídným slovem František Nepil. Od roku 2004 nám s propagací výstav pomáhá František Novotný. Ale moc nás těší i přízeň dalších osobností. Například v roce 2008 jsme si na vernisáži zazpívali koledy s Pavlem Jurkovičem z jeho zpěvníku lidových koled, který jsme k té příležitosti vydali.

Jak dlouho asi tak trvá příprava každé výstavy?

Kdysi stačilo začít připravovat výstavu po prázdninách. Dnes je to již celoroční práce. Každý rok na jaře musí být jasno, kde a na jaké téma výstava bude. Napíšeme a rozešleme dnes již téměř 1000 dopisů s potřebnými informacemi.

Samotná instalace na místě konání výstavy nám dříve zabrala asi jeden týden. S přesunem do stále větších prostor a se zvyšováním počtu vystavovatelů, jsme se již dostali na týdny dva. Asi nemusím zmiňovat, že jsou to dva celé týdny, včetně víkendů, a s blížící se vernisáží i s podstatnou částí večera a noci.

Proč má každá výstava své téma, když se jedná o výstavu vánoční?

Je těžké pořádat vánoční výstavy se záměrem, aby nebyly všechny stejné, neboť na téma betlémů, vánočních stromečků a několika zvykoslovných předmětů, se nedá dlouho něco nového vymýšlet. Proto již od první výstavy bylo snahou zadat si dopředu, někdy i v předstihu několika let, téma, které bude jakýmsi vodítkem při tvorbě exponátů a i při vytváření celé expozice. Tím, že jsou naše výstavy založeny na tom, že jde o exponáty současné, některé připravené přímo pro tu danou výstavu, je možné vánoční náladu naladit ještě na další dané téma.

Navíc nás tato zadaná témata nutí k tomu, abychom se hlouběji seznámili s lidovou tvorbou, se způsobem života našich předků a s nejrůznějšími obory lidské činnosti, které provázely naši historii.

Například výstava s názvem „Betlémské zvonění“ byla věnována zvonům, zúčastnily se jí všechny významné české zvonařské firmy. Návštěvníci měli možnost se seznámit se zajímavou výrobou a historií zvonů.

Výstava „Betlémské světlo“ zase byla věnována historii zdrojů světla. Bylo zajímavé, co všechno jsme mohli z této oblasti návštěvníkům ukázat.

Na jedné výstavě jsme se pustili s šikovným truhlářem do výroby mlýnského kola. Bylo vyrobeno přesně tak, jak to dělali staří sekerníci a voda s ním na výstavě opravdu otáčela. Některá témata ze začátku nevypadají ani moc zajímavě, ale postupně se při studiu patřičných materiálů „nabaluje“ mnoho zajímavého.

Například „Medové Vánoce“ nám odkryly mnoho zajímavého z historie spolupráce lidí s včelami – med, historie úlů, velice zajímavá historie perníkářství a nepřeberné množství druhů perníků a jejich zdobení.

Kde sháníte stále nové vystavovatele?

Tím, že nevystavujeme historické betlémy (to ponecháváme betlémářům a muzeím) musíme stále pátrat po nových tvůrcích. Díky tomu, že dnešní doba této tvorbě velmi přeje, daří se nám oslovovat stále nové, někdy i staronové tvůrce. Nejvíc mě baví oslovovat výtvarníky, kteří nikdy žádný betlém neudělali, nemají do toho zpočátku ani moc chuť, a nakonec, někdy i po několika letech, se do tvorby betlémů pustí. Příkladem je třeba Soňa Čermáková, která vytváří ojedinělé betlémy kresbou na kameny. Takových výtvarníků máme nyní „rozpracováno“ několik a věřím, že se zúročí naše snaha. Neboť právě zde je velká naděje, že se dočkáme neobvyklého výtvarného přístupu k betlémskému příběhu.

V posledních letech jsme začali za novými vystavovateli i jezdit.Naše první cesta za „pořádným betlémem“ vedla za panem Jiřím Knapovským do Ústí nad Orlicí. V následujícím roce jsme již zahájili okružní jízdy po celé republice, při kterých navštěvujeme betlémáře a i tvůrce ostatních zvykoslovných vánočních předmětů a půjčujeme si od nich exponáty. S pomocí PhDr. Vladimíra Vaclíka, ing. Jana Rody a dalších, navazujeme spojení s významnými tvůrci a snažíme se, dle mého úspěšně, aby výtvarná úroveň výstavy neustále rostla.

Naše cesty začínají na západě u pana Jiřího Laina v Abertamech (měli jsme též zapůjčený textilní betlém od paní Marie Smetkové z Aše) a končíme v Bratislavě u Vladimíra Morávka.

Přesto se nikdy výstava nestává holou výstavou betlémů. Vždy nám v první řadě jde o to, aby na výstavě byla co nejdokonalejší atmosféra starých českých lidových vánoc, kterou vytváříme převážně pomocí nejrůznějších starých předmětů, počínaje starými, mohutnými ručně tesanými trámy a konče nejrůznějšími starými předměty a nástroji, kterými byli naši předci denně obklopeni.

Organizátor výstav
ing. Blahoslav Lukavec
Bonsai servis Praha

Malované Vánoce v Betlémské kapli – 2011

Vstupné: Dospělí: 50 Kč Děti, studenti do 26 let, důchodci: 25 Kč

Pozvánka na výstavu

Pozvánku nám tento rok namalovala Valerie Beňáčková. Malířka se specializuje na techniku podmalby na skle.

Společným tématem již 31. vánoční výstavy v Betlémské kapli bylo sklo. A návštěvníci se mohli v době od 27. 11. 2010 do 3. 1. 2011 opravdu nač těšit. Žasli nad krásou foukaných i korálkových ozdob a figurek, nahlédli pod ruce mistrům sklářům a také si mohli sami vyrobit >>>]]> Termín: 27.11.2010 – 3.1.2011
Místo konání: Podzemí prostory Betlémské kaple (mapa)

Společným tématem již 31. vánoční výstavy v Betlémské kapli bylo sklo. A návštěvníci se mohli v době od 27. 11. 2010 do 3. 1. 2011 opravdu nač těšit. Žasli nad krásou foukaných i korálkových ozdob a figurek, nahlédli pod ruce mistrům sklářům a také si mohli sami vyrobit vlastní ozdobu na stromeček.

Harmonogram výstavy

Obrázky z výstavy

123►

Obrázky z instalace výstavy

12►

Obrázky, které byly součástí tiskové informace

Tisková informace k letošní výstavě

Společným tématem letošní již 31. vánoční výstavy v Betlémské kapli je sklo. A návštěvníci se mají v době od 27. 11. 2010 do 3. 1. 2011 opravdu nač těšit. Budou žasnout nad krásou foukaných i korálkových ozdob, figurek, nahlédnou pod ruce mistrům sklářům a také si budou moci sami vyrobit vlastní ozdobu na stromeček.

Sklo je jedinečný materiál, který člověka provází už 5000 let, od doby, kdy si nevědomky vytvořil první korálky při pálení keramiky. Další tisíce let pak trvalo, než se naučil tavením křemičitého písku a jeho následným ochlazováním sklo vyrábět. Mnohdy tak vznikaly záhadné a tajné postupy, které skláři často předávali svým synům až na smrtelné posteli.

Tradice „vánočního“ skla u nás sahá do 1. poloviny 19. století a zahrnuje především skleněné foukané ozdoby, korálkové ozdoby a skleněné figurky. Tomuto řemeslu se u nás dobře dařilo, dokonce byla období, kdy Čechy svými skleněnými ozdobami slušně zásobovali velkou část světa. Dlouholetou tradici má podmalba na sklo – kořeny této techniky najdeme už ve starém Egyptě. U nás se nejvíce rozšířila ve středověku a i dnes se jí věnuje mnoho lidových tvůrců. Na vánoční výstavě si můžete prohlédnout podmalby na sklo od Jany Bílkové, Jiřího Honysse, Barbory Štísové, Václava Říhy a Valérie Benáčkové, která právě pro tuto výstavu namalovala ve svých 85 letech (!) velký betlém na šestitabulkové okno. Vystaveny budou i skleněné vitráže od několika tvůrců, například od manželů Richarda a Jitky Kantových z Lubence.

Skutečnou pastvu pro oči slibují překrásné foukané ozdoby od mnoha výrobců, které udiví a okouzlí svou rozmanitostí a barevnou nápaditostí. Ještě větší údiv ale nejspíš vyvolají překrásné korálkové ozdoby. Návštěvníci si je navíc mohou sami zkusit sestavovat podle vlastní fantazie z připravených korálků.

Aby byla „skleněná“ výstava úplná, nelze vynechat korále a vinuté perle. Jejich tvorba u nás sahá až do keltského období a právě kopie těchto prastarých perlí budou na výstavě k vidění. V některé dny se na výstavě uskuteční ukázky jejich výroby a zájemci si je dokonce mohou zkusit sami vyrobit na unikátním prastarém benzinovém kahanu poháněném měchy z varhan.

Další část expozice bude věnována barvení skla, které je dokonalou detektivkou. Návštěvníci se například u 50 barevných vzorků skel dozví, jaký druh přísady se postaral o jejich zabarvení. Zajímavá bude i ukázka prastarého postupu výroby plochého, tzv. léhaného skla. Na výstavě nebudou chybět ani těžítka, rozmanité lahve a také duhové kuličky. Expozici vhodně doplní i skleněné originály od našich významných uměleckých sklářů, jako jsou Jaromír Rybák, Zdeněk Lhotský, Jindřich Doležal, Zdeněk Petr, Pavel Trnka, Martin Štefánek a další.

Krásu skla ještě podtrhnou díla z dalších materiálů, jako je dřevo, papír, různá těsta, kov, textil, kůže, ovčí rouno a nejrůznější přírodniny. K vidění bude např. Jáchymovský betlém od řezbáře Jiřího Laina, zajímavé betlémy od Vladimíra Morávka, velký pastýřský betlém z lipového dřeva vytvořený právě pro tuto výstavu Romanem Galekem a už tradičně nesmí chybět hraví čerti řezbáře Oldřicha Drozdy. V rámci výstavy se rovněž uskuteční i 11. sympozium řezbářů a krajkářek. Pro velký úspěch na minulých výstavách bude opět přítomen i mistra houslař Richard Opplt, který předvede výrobu mistrovských houslí.

Tvůrce výstavy ing. Blahoslav Lukavec říká: „Budeme se snažit vytvořit podmínky pro to, aby co nejvíce tvůrců pracujících se sklem mohlo přímo na výstavě předvést návštěvníkům své umění a aby si i sami návštěvníci mohli zkusit vyfouknout vánoční ozdobu nebo si navléknout vlastní skleněné korále. Velký prostor je samozřejmě věnován dětem. V dětském koutku bude pro děti přichystaná úžasná dřevěná stavebnice a nebude chybět ani pravý mlat, aby měli babičky a dědečkové, kde naučit svá vnoučata hrát kuličky. Věříme, že se nám opět podaří vytvořit co nejdokonalejší atmosféru klasických českých lidových Vánoc. “

Scénář výstavy

Sklo je velice významný materiál, který v umělé formě člověka provází přibližně 5.000 let. Sklo, a to ve formě korálků,  si člověk poprvé vytvořil nevědomky při pálení keramiky. Trvalo další tisícovky let, než se naučil tavením křemičitého písku a následným řízeným chladnutím sklo vyrábět. Postupně se pak snažil do tohoto procesu různě promyšleně zasahovat. Tím vznikaly i velice záhadné a tajné postupy výroby skla. Tato tajemství předávali skláři svým synům mnohdy až na smrtelné posteli.

Na výstavě se lehce dotkneme historie výroby některých druhů skel. Náš hlavní zájem bude zaměřen na sklo ve vazbě na Vánoce. Tradice „vánočního“ skla není u nás příliš dlouhá, sahá do 1. poloviny 19. století. Jedná se hlavně o skleněné foukané ozdoby, korálkové ozdoby a skleněné figurky.  Můžeme říci, že se tomuto řemeslu u nás celkem dařilo, a že jsme v různých dobách těmito produkty slušně zásobovali velkou část světa.

Mnohem delší tradici však mají skleněné vitráže a podmalba na sklo. Tato technika má kořeny až ve starém Egyptě. U nás se velmi rozšířila již ve středověku. I dnes je u nás mnoho lidových tvůrců tvořících touto prastarou technikou. Pokusíme se shromáždit na výstavě díla od mnoha z nich.

Budeme se snažit vytvořit podmínky pro to, aby co nejvíce tvůrců pracujících se sklem mohlo přímo na výstavě předvést návštěvníkům své umění. Věříme, že si i sami návštěvníci budou moci vyfouknout baňku vánoční ozdoby nebo si navléknout vlastní skleněné korále. Na výstavě vystavíme, a věříme, že i uvedeme do provozu, různé staré kahany a další zařízení, které se hojně při tvarování skla používaly.  S přípravou výstavy, se sháněním kontaktů a užitečnými radami nám  pomáhá  Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Výstava bude sice převážně věnována sklu, ale nezapomeneme také na ostatní materiály, které krásu skla ještě podtrhnou. Počítáme s tím, že nejrůznější vánoční zvykoslovné předměty budou opět vyrobeny ze všech možných materiálů.

Již po jedenácté uspořádáme na výstavě setkání (sympozium) řezbářů a krajkářek. Pro velký úspěch na minulých výstavách jsme požádali mistra houslaře pana Richarda Opplta o  předvedení výroby mistrovských houslí. Toto vše nám  bude opět sloužit k vytvoření co nejdokonalejší atmosféry klasických českých lidových Vánoc.

Pro vystavovatele

Ještě několik stručných organizačních připomínek: výběr exponátů provádí pořadatelé výstavy.  Je velmi nutné dodržet termín přejímky exponátů, neboť později by se na opožděně dodaný exponát nemuselo najít vhodné místo v expozici. U předávaných exponátů bychom prosili o označení krabic a o vyhotovení „dodacích listů“ (dvojmo). Dodací list by měl obsahovat jméno,  telefon, příp. mail, popis exponátu, údaj o „autorské ceně“ v případě, že je možné exponát prodat.  Pokud máte k instalaci exponátu určité speciální návody, vložte, prosíme, popis či plánek přímo k exponátu.

Vystavovatelé mohou dodat do komisního prodeje zboží s vánoční tématikou. Výběr zboží do krámku provádí pořadatelé výstavy. Abychom mohli vaše zboží co nejdříve vystavit, prosíme o předání zboží ve zřetelně označených krabicích, o výrazné rozlišení jednotlivých druhů zboží, o omezení sortimentu zboží v malých sériích, o co největší sjednocení cen  (kde je to možné). Zboží, prosíme, neoznačujte cenou. I zde bychom vás prosili o vyhotovení „dodacích listů“ (dvojmo), s uvedením jména, telefonu, příp. mailu, rozpisu zboží, počtu kusů a „autorské ceny“.

Bonus

Pro doplnění přikládáme fotky dvou z tvůrců, kteří již se našich výstav zúčastnili, a kteří při své tvorbě spolupracují se sklem.
Prvním je Ondřej Vajgl, který se zabýva figurativní tvorbou specifickou technikou taženého skla. Fotografie Ondřejovi tvorby pochází z naší letní výstavy Kámen Sklo Hedvábí z roku 2007.
Druhým tvůrcem je Valérie Benáčková, která se zabývá náročnou technikou podmalby na skle. Tyto fotky pochází z naší letní výstavy Dřevo Sklo Kámen z roku 2006.

Ondřej Vajgl a technika taženého skla

Valérie Benáčková a podmalba na skle

Přidat komentář

Místo konání: Podzemí prostory Betlémské kaple Vánoční výstava Vánoce s vůní dřeva je tedy úspěšně za námi. Doufáme, že se Vám výstava líbila, a že na naší vánoční výstavu rádi dorazíte i příští rok. Pokud jste výstavu nestihli, nebo byste si ji chtěli jen připomenout, nabízíme v obchůdku DVD s názvem Vánoce s vůní >>>]]> Termín: 28.11.2009 – 3.1.2010

Místo konání: Podzemí prostory Betlémské kaple
Vánoční výstava Vánoce s vůní dřeva je tedy úspěšně za námi. Doufáme, že se Vám výstava líbila, a že na naší vánoční výstavu rádi dorazíte i příští rok. Pokud jste výstavu nestihli, nebo byste si ji chtěli jen připomenout, nabízíme v obchůdku DVD s názvem Vánoce s vůní dřeva. Níže poté najdete více než 80 dokumentárních fotografií z výstavy i její instalace, a rovněž pár vybraných příspěvků z knihy hostů.

Pozvánka

V roce 2009 byl hlavním motivem pozvánky na výstavu Pražský betlém Jiřího Laina. Při bedlivějším pohledu na betlém můžete mezi daráky rozpoznat známé pražské literární i skutečné “postavičky“, jako je Božena Němcová, Magdalena Dobromila Rettigová či pan Brouček Svatopluka Čecha.

Průvodní text

Dřevo patří k nejpůvodnějším materiálům, které člověk od nepaměti používal k ulehčení svého života. Teprve když se hlouběji zamyslíme nad touto skutečností, uvědomíme si, co všechno dřevo lidstvu přineslo.  Počínaje prvním uchopením klacku za účelem obrany nebo při snaze ulovit si nějakou zvěř, přes tvorbu příbytku, až po využití dřeva k topení a ke svícení.

Nářadí, nástroje a téměř veškeré předměty denní potřeby byly původně vyrobeny ze dřeva, nebo  byly na dřevu nějakým způsobem závislé. Bez dřeva by se člověk nedostal ke kovům, ke keramice, a ani ke sklu. A vlastně až v nedávných letech začalo být dřevo ve větší míře nahrazováno umělými hmotami.

Na výstavě jsme se snažili ukázat, jak byl život našich předků na dřevě závislý. Shromáždili jsme co největší množství předmětů ze dřeva a také nářadí a nástrojů, pomocí kterých se dřevo opracovávalo. Různé druhy seker, dlát, hoblíků, soustruh na dřevo, dekopírku apod. V prostorách výstavy bylo opět zprovozněno dřevěné mlýnské kolo, poháněné vodní silou.

Již podesáté jsme na výstavě uspořádali sympozium řezbářů. Pokusili jsme se rovněž sehnat na předvádění na výstavě nejrůznější dřevoobrábějící řemeslníky (včetně nositelů lidových tradic): tesaře, truhláře, bednáře, koláře, sekerníky, soustružníky, tvůrce hudebních nástrojů apod. Zájemci na výstavě zastihli i setkání krajkářek, neboť zvonivý klapot paliček, které jsou vyrobeny nejlépe z hodně tvrdého dřeva (aby se daly dobře vyleštit), také již tradičně patří na naši výstavu.

To vše posloužilo k vytvoření atmosféry klasických českých lidových vánoc.

Obrázky z výstavy – 2009 – tato sekce byla nově rozříšena o další fotografie. Mnoho fotografií ještě čeká na doplnění popisků o jméno autora a název exponátu.

123►

Zajímavé panoramatické obrázky, složené z více fotografií.

Instalace výstavy – níže přikládáme několik obrázků z instalace výstavy. Ono připravit takovou výstavu je opravdu veliká práce.