O výstavách

Toto popisné povídání o našich vánočních výstavách volně vychází z článku organizátora výstav, ing. Blahoslava Lukavce, v časopise Betlémář. Dozvíte se spoustu zajímavostí. Nejste zvědaví, jak to vše před 30 lety začalo? A co vlastně mají betlémy a bonsaje společného?

Jaká je historie vánočních výstav?

První vánoční výstavu uspořádal Bonsai klub Praha již v roce svého založení, tedy v roce 1980. Výstavu s názvem „Lidové vánoční ozdoby“ uspořádala parta lidí kolem ing. Petra Herynka v Muzeu Hlavního města Prahy na Florenci. Výstavy se zúčastnilo 33 vystavovatelů, mezi kterými se již objevily i současné vystavovatelky Marcela Plodrová a Naďa Kotrčová (autorka plakátů na první a druhou vánoční výstavu a zároveň autorka krásného vystřihovacího Lidového betlému, který jsme vydali k naší výstavě v roce 2007) či Jarmila Haldová. Už tato první výstava byla velice úspěšná, těšila velkému zájmu médií a navštívilo ji přes 20.000 návštěvníků

Proč pěstitelé bonsají pořádali výstavy betlémů?

Na to vždy krásně odpovídal Dr. Zdeněk Hrdlička, jeden z duchovních vůdců Bonsai klubu Praha, takto: „V zimě, kdy nám bonsaje budou spát pod sněhem, budeme pořádat výstavy, na kterých se pokusíme učit návštěvníky vidět krásu v prostých věcech“. Byla to právě tato věta, která nám umožňovala dělat vánoční výstavy v době, kdy se to moc nesmělo. Navíc klub potřeboval peníze na svou činnost. Chtěli jsme vydávat časopis Bonsai, kterého pak za 11 let vyšlo celkem 44 kusů a jehož odborná úroveň je dodnes ceněna velmi vysoko. Dále jsme se chtěli zúčastňovat různých mezinárodních výstav, Flora Olomouc, Flora Bratislava, a i výstav v zahraničí (Berlín a Budapešť). Naše účast na nich bývala velice úspěšná, expozice se vracela vždy s několika medailemi – ale byla i velice nákladná. Byl to takový paradox. Vánočními výstavami, a samozřejmě i výstavami bonsají, jsme vydělávali peníze na jakousi osvětovou činnost v oblasti bonsají. V roce 1980 slovo BONSAI znala jen nepatrná hrstka specialistů. V roce 1991, kdy Bonsai klub Praha ukončil činnost, snad nebylo v této zemi člověka, který alespoň nevěděl, co to BONSAI je.

Kdo je dnes pořadatelem vánočních výstav?

Činnost Bonsai klubu Praha se po roce 1989 silně utlumila, až nakonec zanikla. Na pořádání vánočních výstav nás zůstala jen hrstka nadšenců. V letech 1992 až 1996 jsme pořádali vánoční výstavy opět s ing. Petrem Herynkem. Od roku 1997 se naše cesty rozešly, a každý pořádáme své výstavy vlastní .

Od této doby je organizátorem těchto výstav Bonsai servis Praha, který tvoří jen naše rodina, a přátelé. Organizační záležitosti zvládáme předně já s manželkou Janou. Samotná instalace výstavy vzniká pod tvůrčím vedením mé osoby a zahradního architekta Jiřího Kubce.

Vzhledem k tomu, že se výstava začíná rozrůstat do velkých rozměrů (poslední výstavy se zúčastnilo 198 vystavovatelů), již dávno není možné mluvit jen o koníčku, jak tomu možná bylo na začátku. S pořádáním výstavy nám samozřejmě pomáhá i mnoho více či méně placených pomocníků. Na každou výstavu se vždy naváží desítky aut základního výstavního materiálu, který se musí do výstavního prostoru, který je většinou hluboko pod zemí, nanosit a nainstalovat a pak zase vynosit.

Kde všude se vánoční výstavy konaly?

Jak již bylo zmíněno v úvodu, první vánoční výstavu uspořádal Bonsai klub Praha již v roce 1980 v Muzeu Hlavního města Prahy na Florenci. Ještě druhá výstava s názvem Vánoce v našem bytě zůstala ve stejných prostorách. Třetí výstava – Vánoční miniatury – byla ve výstavní síni ČZS. Od roku 1983 se betlémy na 7 let zabydlely v krásných gotických výstavních síních Paláce U zlatého melounu v Michalské ulici. Výstavy s názvy Staropražský vánoční trh, Vánoce v kuchyni naší babičky, Pohádkové vánoce a další neměly nouzi na šikovné vystavovatele, ani nadšené návštěvníky. Dokonce se nám podařilo zrealizovat zápůjčku z muzea v Třebechovicích, které v té době skvěle vedli manželé Vaclíkovi. Po roce 1989 jsme prostory v Michalské ulici museli opustit a začali jsme putovat z místa na místo.

Vánoční výstavy v Praze tedy již navštívily 12 míst: Muzeum Hlavního města Prahy, Výstavní síň ČZS v Jilské ulici, Palác U zlatého melouna v Michalské ulici, Prašnou věž, Betlémskou kapli, podzemní prostory Betlémské kaple, Gelérii U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí, Kostel Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí, barokní refektář dominikánského kláštera v Jilské ulici, výstavní síň České spořitelny v Rytířské ulici a palác pánů Hrzánů z Haarasova v Celetné ulici.

Ohlas výstav býval, a těší nás že stále je, veliký. Byli jsme proto často žádáni o uspořádání výstav v zahraničí. Vzhledem k tomu, že nebylo v našich silách uspořádat dvě vánoční výstavy najednou, realizovaly se pouze tři výstavy v zahraničí (Drážďany, Berlín, Štrasburk).

Dostupnost výstavních prostor pro naši výstavu se v Praze rok od roku z mnoha důvodů zhoršuje. Zatím se nám daří vždy někde zakotvit, uvidíme, jak dlouho.

Jak na vašich výstavách probíhají vernisáže?

Vernisáže byly vždy velkou a slavnostní akcí, kde jsme si i v letech před rokem 1989 mohli společně, veřejně a naplno zazpívat koledy. Na vernisážích pravidelně hrála – a hraje až dodnes – Malá česká muzika Jiřího Pospíšila. Vernisáž v roce 1989 otvíral svým krásně vlídným slovem František Nepil. Od roku 2004 nám s propagací výstav pomáhá František Novotný. Ale moc nás těší i přízeň dalších osobností. Například v roce 2008 jsme si na vernisáži zazpívali koledy s Pavlem Jurkovičem z jeho zpěvníku lidových koled, který jsme k té příležitosti vydali.

Jak dlouho asi tak trvá příprava každé výstavy?

Kdysi stačilo začít připravovat výstavu po prázdninách. Dnes je to již celoroční práce. Každý rok na jaře musí být jasno, kde a na jaké téma výstava bude. Napíšeme a rozešleme dnes již téměř 1000 dopisů s potřebnými informacemi.

Samotná instalace na místě konání výstavy nám dříve zabrala asi jeden týden. S přesunem do stále větších prostor a se zvyšováním počtu vystavovatelů, jsme se již dostali na týdny dva. Asi nemusím zmiňovat, že jsou to dva celé týdny, včetně víkendů, a s blížící se vernisáží i s podstatnou částí večera a noci.

Proč má každá výstava své téma, když se jedná o výstavu vánoční?

Je těžké pořádat vánoční výstavy se záměrem, aby nebyly všechny stejné, neboť na téma betlémů, vánočních stromečků a několika zvykoslovných předmětů, se nedá dlouho něco nového vymýšlet. Proto již od první výstavy bylo snahou zadat si dopředu, někdy i v předstihu několika let, téma, které bude jakýmsi vodítkem při tvorbě exponátů a i při vytváření celé expozice. Tím, že jsou naše výstavy založeny na tom, že jde o exponáty současné, některé připravené přímo pro tu danou výstavu, je možné vánoční náladu naladit ještě na další dané téma.

Navíc nás tato zadaná témata nutí k tomu, abychom se hlouběji seznámili s lidovou tvorbou, se způsobem života našich předků a s nejrůznějšími obory lidské činnosti, které provázely naši historii.

Například výstava s názvem „Betlémské zvonění“ byla věnována zvonům, zúčastnily se jí všechny významné české zvonařské firmy. Návštěvníci měli možnost se seznámit se zajímavou výrobou a historií zvonů.

Výstava „Betlémské světlo“ zase byla věnována historii zdrojů světla. Bylo zajímavé, co všechno jsme mohli z této oblasti návštěvníkům ukázat.

Na jedné výstavě jsme se pustili s šikovným truhlářem do výroby mlýnského kola. Bylo vyrobeno přesně tak, jak to dělali staří sekerníci a voda s ním na výstavě opravdu otáčela. Některá témata ze začátku nevypadají ani moc zajímavě, ale postupně se při studiu patřičných materiálů „nabaluje“ mnoho zajímavého.

Například „Medové Vánoce“ nám odkryly mnoho zajímavého z historie spolupráce lidí s včelami – med, historie úlů, velice zajímavá historie perníkářství a nepřeberné množství druhů perníků a jejich zdobení.

Kde sháníte stále nové vystavovatele?

Tím, že nevystavujeme historické betlémy (to ponecháváme betlémářům a muzeím) musíme stále pátrat po nových tvůrcích. Díky tomu, že dnešní doba této tvorbě velmi přeje, daří se nám oslovovat stále nové, někdy i staronové tvůrce. Nejvíc mě baví oslovovat výtvarníky, kteří nikdy žádný betlém neudělali, nemají do toho zpočátku ani moc chuť, a nakonec, někdy i po několika letech, se do tvorby betlémů pustí. Příkladem je třeba Soňa Čermáková, která vytváří ojedinělé betlémy kresbou na kameny. Takových výtvarníků máme nyní „rozpracováno“ několik a věřím, že se zúročí naše snaha. Neboť právě zde je velká naděje, že se dočkáme neobvyklého výtvarného přístupu k betlémskému příběhu.

V posledních letech jsme začali za novými vystavovateli i jezdit.Naše první cesta za „pořádným betlémem“ vedla za panem Jiřím Knapovským do Ústí nad Orlicí. V následujícím roce jsme již zahájili okružní jízdy po celé republice, při kterých navštěvujeme betlémáře a i tvůrce ostatních zvykoslovných vánočních předmětů a půjčujeme si od nich exponáty. S pomocí PhDr. Vladimíra Vaclíka, ing. Jana Rody a dalších, navazujeme spojení s významnými tvůrci a snažíme se, dle mého úspěšně, aby výtvarná úroveň výstavy neustále rostla.

Naše cesty začínají na západě u pana Jiřího Laina v Abertamech (měli jsme též zapůjčený textilní betlém od paní Marie Smetkové z Aše) a končíme v Bratislavě u Vladimíra Morávka.

Přesto se nikdy výstava nestává holou výstavou betlémů. Vždy nám v první řadě jde o to, aby na výstavě byla co nejdokonalejší atmosféra starých českých lidových vánoc, kterou vytváříme převážně pomocí nejrůznějších starých předmětů, počínaje starými, mohutnými ručně tesanými trámy a konče nejrůznějšími starými předměty a nástroji, kterými byli naši předci denně obklopeni.

Organizátor výstav
ing. Blahoslav Lukavec
Bonsai servis Praha

Jeden komentář k O výstavách

  • Zuzana Dolejší

    Dobrý den, jsme klienti a zaměstnanci Domova sociálních služeb ve Vlašské ulici, Praha 1/ pracujeme ve výtvarné dílničce s mentálně postiženými klienty/ a každý rok chodíme na výstavu do Betlémské kaple. Moc se nám líbí a v letošním roce bychom se chtěli této výstavy zúčastnit s jedním betlémem. Prosím mohl byste nám sdělit, zda je to možné a jaké máte podmínky? /máme vymyšlenu koncepci, jednalo by se o betlém umístěný v starém kufru, v různých odstínech modré…/. Nashledanou, těšíme se na odpověď. Za CSD Vlašská Zuzana Dolejší

Reagujte